Někdo má tyto přehrávače dva, jeden pro video a druhý pro muziku. Jinému naprosto stačí jeden. Většina přehrávačů videí umí totiž také přehrát zvuk. Je to pak již jen o komfortu obsluhy a výsledného zvuku. To bývá někdy problém. Méně kvalitní software může požitek kazit. Ten, kdo má velmi dobrý sluch, tedy skoro na úrovni dirigentů filharmonie, ti asi budou používat speciální přehrávače. Jde jim o skutečnou kvalitu, takže pro ně přehrávač, který umí jen mp3 nepřichází v úvahu. Proč? Inu, software, který hudbu z formátu například wav převede do mp3 ustřihne to, co běžný člověk uchem nevnímá. Tedy příliš vysoké nebo nízké tóny se dají pryč, čímž se ušetří obrovská spousta místa. Ten, kdo má dobrý sluch to však pozná.
Formáty pro zvuk nejsou samozřejmě jen dva již jmenované, ale je jich obrovská spousta. Vybereme jen namátkou například DSD, FLAC, AIFF nebo ALAC. Vždy se jedná pouze o různé způsoby zpracování zvuku. Při běžném použití se však s těmi ostatními moc nesetkáte. Jsou to víceméně okrajové záležitosti, které slouží jen pro užší okruhy lidí. Ve filmu jde o naprosto totéž, jenže se mimo zvuku zpracovává také obraz, a i ten několika způsoby. Ve výsledku se pak setkáte s výrazem kontejner nebo formát.
Oblíbené tvrzení, že film je v AVI formátu je nesmysl, protože AVI je kontejner a v něm je film plus samozřejmě zvuk. Mohou tam být ještě například také titulky. Nejznámější výrazy, se kterými se můžete setkat jsou v minulosti právě AVI, nyní se setkáte spíše s výrazem mp4, nebo Matroška. Ta má zkratku MKV a je v současnosti spolu s mp4 nejvíce používaná. U filmů se můžete setkat s další spoustou výrazů, kodekem počínaje a FPS konče. Už zde není místo na vysvětlení jednotlivých pojmů, proto si musíte přečíst i další článek na toto téma. Popřípadě si to vyhledejte na internetu.